Duben 2008

Třpytivé obrázky labutí(2)

10. dubna 2008 v 18:14 | Áďa |  Animace+glitters
Hezký, co myslíš???

Perník s jablky a vlašskými ořechy

10. dubna 2008 v 18:05 | Áďa
Perník s jablky a vlašskými ořechy
(Asi 20 kousků)
500 g hladké mouky
250 g cukru krupice
2 vrchovaté lžíce kakaa
1 balíček kypřícího prášku do perníku
1 lžička sody bicarbony (baking soda)
1 lžička mleté skořice
1/2 lžičky mletého zázvoru
1/2 lžičky mletého nového koření
1/2 lžičky mletého hřebíčku
1/4 lžičky bílého pepře
strouhaná kůra z 1 citronu
1/2 lžičky soli
125 ml oleje
325 ml podmáslí (nebo kefíru či kyselého mléka)
100 ml vychladlé kávy
2 vejce
3 lžíce medu
2 velká jablka, oloupaná a nakrájená na kostičky
100 g hrubě pokrájených vlašských ořechů
máslo a mouka na vysypání pekáče
Troubu si předehřejeme na 350 °F (180 °C). Pekáč vymažeme máslem a vysypeme moukou.
Do velké mísy prosijeme mouku, cukr, kakao, kypřící prášek do perníku, sodu bicarbonu, skořici, zázvor, nové koření, hřebíček, bílý pepř, citronovou kůru a sůl.
V další míse dobře promícháme olej, podmáslí, kávu, vejce a med. Obsah mísy s tekutými přísadami vlijeme do mísy se suchými přísadami a dobře, ale zlehka, promícháme. Nakonec vmícháme jablka a ořechy. Nalijeme do připraveného pekáče a v dobře vyhřáté troubě pečeme asi hodinu (vyzkoušíme špejlí).
Líbí se recept??? Do komentíků.

Národní divadlo

10. dubna 2008 v 16:55 | Áďa |  Virtuální encykolopedie
Další důkaz, že tento blog není jen o zvířatech zde:

Národní divadlo - historická budova

Národní divadlo je ztělesněním vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti. Na jeho budování se sbírkami podílely široké vrstvy všeho lidu a slavnostní položení základního kamene 16. května 1868 se stalo všenárodní politickou manifestací.
Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se rodila od podzimu 1844 na poradách vlastenců v Praze a začala se realizovat žádostí o "privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení" samostatného českého divadla, kterou stavovskému výboru českého sněmu 29. ledna 1845 předložil František Palacký. Privilej byla udělena už v dubnu 1845. Teprve však za šest let - v dubnu 1851 - vydal mezitím ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. O rok později byl z výnosu prvních sbírek zakoupen pozemek bývalé solnice o rozloze necelých 28 arů, který sice předurčil nádhernou polohu divadla na vltavském břehu proti panoramatu Hradčan, zároveň však svou stísněností a lichoběžníkovým tvarem vytvořil těžké podmínky pro autory budovy.
Období Bachova absolutismu zarazilo přípravy stavby a podpořilo koncepci skromné prozatímní budovy, která byla postavena na jižní části divadelního pozemku architektem Ignácem Ullmannem a otevřena 18. listopadu 1862. Budova Prozatímního divadla se pak stala součástí stavby definitivního Národního divadla; její vnější plášť je dodnes patrný ve zvýšené části zadního traktu stavby a vnitřní prostorové dispozice byly zahlazeny až při poslední rekonstrukci budovy Národního divadla v letech 1977 - 1983.
Zároveň s realizací tohoto minimálního programu, prosazovaného F. L. Riegrem a Zemským výborem, nastala velká ofenziva mladých pokrokových zastánců původní velkorysé koncepce budovy (Sladkovský, Tyrš, Neruda, Hálek). Ti se v roce 1865 dostali do čela Sboru a vyzvali třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 mohly začít práce na staveništi. 16. května 1868 došlo k slavnostnímu položení základních kamenů, v listopadu byly dokončeny základy, r. 1875 dosáhla novostavba "glajchy" a r. 1877 bylo divadlo pod střechou. Od roku 1873 zároveň probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů - obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tématicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který dnes označujeme jako umění generace Národního divadla.
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých.
Tomuto nadšení národa však neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Prof. arch. Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák arch. Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem přitom respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty.
Budova Národního divadla byla otevřena 18. listopadu 1883 představením Smetanovy slavnostní opery Libuše, pro tuto příležitost zkomponované. Budova, technicky dokonale vybavená (elektrické osvětlení, ocelová konstrukce jeviště), sloužila bez velkých přestaveb skoro sto let. Až 1. dubna 1977 bylo Národní divadlo představením Jiráskovy Lucerny na více než šest let uzavřeno. Za vedení hlavního projektanta ing. arch. Zdeňka Vávry začala jeho generální rekonstrukce. Rozsáhlá přestavba spojená s dostavbou okolí divadla, byla ukončena k závaznému termínu, kterým bylo datum 100. výročí otevření: 18. listopad 1983. V tento den byla historická budova opět představením Smetanovy Libuše předána veřejnosti. V současnosti je tento historicky nesmírně důležitý a krásný objekt spolu s připojenou moderní provozní budovou, v níž je umístěna i hlavní pokladna, hlavní scénou tří uměleckých souborů Národního divadla: činohry, opery a baletu.
To je, co???????

Plemena draků

4. dubna 2008 v 15:35 | Áďa |  Virtuální encykolopedie
ZDRJ:avrih.blog.cz

Animace koní

4. dubna 2008 v 15:32 | Áďa |  Animace+glitters
Animace koní:
Líbí?? Zdroj:avrih.blog.cz

Mix-třpytivé obrázky

4. dubna 2008 v 15:25 | Áďa |  Animace+glitters
ZDROJ:avrih.blog.cz

Recept na litý perník

4. dubna 2008 v 14:50
Ingredience:
400g polohrubé pšeničné mouky, nebo polovina hladké a polovina hrubé
1/2l medu
1/8kg másla
3 žloutky
3 bílky
1/2 lžičky sody
vanilkový cukr
perníkové koření
kůra z citronu

50g oříšků, nebo ořechů a 50g mandlí na posypání
Příprava:
Med nahřejeme, až je tekutý. Necháme v něm rozpustit máslo a za stálého míchání postupně přidáme žloutky.

Vše nalejeme do prosáté mouky s kořením a sodou. Těsto dobře promícháme a nakonec do něho jemně vložíme tuhý sníh z bílků.

Těsto vylijeme na máslem vymaštěný a hrubou moukou vysypaný plech s vyšším okrajem. Povrch posypeme hrubě posekanými ořechy a mandlemi a zvolna pečeme asi 30min. (až se prst do těsta neboří).

Prochladlý perník krájíme na řezy, nebo kostky a podáváme.

Recepty-bližší seznámení

4. dubna 2008 v 14:47 | Áďa
To, že tento blog je nejen o zvířatech, dokazuje i tato rubrika s recepty. Najdeš tady recepty takzvaně"od A po Z". Od moučníku po saláty atd....
Tak zbývá jen popřát.... Dobrou chuť!!!

Kůň

4. dubna 2008 v 14:37 | Áďa |  Virtuální encykolopedie
V dnešní době se kůň využívá jednak pro zábavu a jednak pro práci. Přestože jeho pracovní využití je Kůň (Equus caballus) je domestikované zvíře, patřící mezi lichokopytníky. Vývoj koně je velmi složitý. Dříve se koně používali především pro přepravu, dnes už se na nich jezdí hlavně rekreačně. Slovo kůň můžeme použít jak pro samce tak i samice koně. Samička koně do čtyř let se nazývá klisnička, starší samice je klisna. Sameček koně mladší čtyř let je hřebeček, starší je hřebec nebo valach (vykastrovaný hřebec). Mládě koně se nazývá hříbě. Věda zabývající se koňmi je hipologie.
Koně byli pro člověka vždy velmi důležití. Už v pravěku mu sloužili jako potrava. Později člověk koně domestikoval a začal ho využívat k tahu a jízdě na něm. Koně sloužili v dopravě, zemědělství, nezbytní byli ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu při lovech, různých soutěžích a dostizích.
V dnešní době se kůň využívá jednak pro zábavu a jednak pro práci. Přestože jeho pracovní využití je čím dál menší, ještě pořád se využívá například pro stahování dřeva v lesích (zvlášť při kalamitních situacích, v obtížném terénu apod.), nebo pro vození turistů po centrech historických měst. Koně se využívali a využívají i ve zdravotnictví - jednak k výrobě očkovacích látek a sér a jednak k hipoterapii.
Čím dál víc roste sportovní využití koní - existuje velké množství jezdeckých i vozatajských disciplín. Těmi asi nejdůležitějšími soutěžemi v jezdeckém sportu jsou:
Drezura je soubor pohybů a zvláštních chodů, které mají ukázat harmonii jezdce a koně. Cvičí se na drezurním obdělníku. Některé drezurní úlohy jsou: pirueta, kontracval, pasáž, letmý přeskok, poloviční překrok.
Parkur je velmi oblíbené jezdecké odvětví, při němž kůň překonává překážky. Ty se rozdělují na překážky výškové (např. kolmý skok), šířkové (např. vodní příkop)a výškově-šířkové (např. oxer) .
Dostihy se dělí na rovinové dostihy, překážkové dostihy a klusácké dostihy. Při rovinných dostizích běží kůň po dráze bez překážek (nejznámější jsou Derby a St. Leger v Anglii).
Při steeplechase kůň překonává proutěné překážky, příkopy či vodní skoky (Grand National a Velká Pardubická). Při klusáckých dostizích kůň táhne jezdce ne lehkém vozíku zvaný sulka, tyto dostihy jsou velmi oblíbené v Americe, kůň musí pouze klusat.
Kůň (Equus caballus) je domestikované zvíře, patřící mezi lichokopytníky. Vývoj koně je velmi složitý. Dříve se koně používali především pro přepravu, dnes už se na nich jezdí hlavně rekreačně. Slovo kůň můžeme použít jak pro samce tak i samice koně. Samička koně do čtyř let se nazývá klisnička, starší samice je klisna. Sameček koně mladší čtyř let je hřebeček, starší je hřebec nebo valach (vykastrovaný hřebec). Mládě koně se nazývá hříbě. Věda zabývající se koňmi je hipologie.
Koně byli pro člověka vždy velmi důležití. Už v pravěku mu sloužili jako potrava. Později člověk koně domestikoval a začal ho využívat k tahu a jízdě na něm. Koně sloužili v dopravě, zemědělstvíčím dál menší, ještě pořád se využívá například pro stahování dřeva v lesích (zvlášť při kalamitních situacích, v obtížném terénu apod.), nebo pro vození turistů po centrech historických měst. Koně se využívali a využívají i ve zdravotnictví - jednak k výrobě očkovacích látek a sér a jednak k hipoterapii. Čím dál víc roste sportovní využití koní - existuje velké množství jezdeckých i vozatajských disciplín. Těmi asi nejdůležitějšími soutěžemi v jezdeckém sportu jsou:
Drezura je soubor pohybů a zvláštních chodů, které mají ukázat harmonii jezdce a koně. Cvičí se na drezurním obdělníku. Některé drezurní úlohy jsou: pirueta, kontracval, pasáž, letmý přeskok, poloviční překrok.
Parkur je velmi oblíbené jezdecké odvětví, při němž kůň překonává překážky. Ty se rozdělují na překážky výškové (např. kolmý skok), šířkové (např. vodní příkop)a výškově-šířkové (např. oxer) .
Dostihy se dělí na rovinové dostihy, překážkové dostihy a klusácké dostihy. Při rovinných dostizích běží kůň po dráze bez překážek (nejznámější jsou Derby a St. Leger v Anglii).
Při steeplechase kůň překonává proutěné překážky, příkopy či vodní skoky (Grand National a Velká Pardubická). Při klusáckých dostizích kůň táhne jezdce ne lehkém vozíku zvaný sulka, tyto dostihy jsou velmi oblíbené v Americe, kůň musí pouze klusat.

Zelený profil

4. dubna 2008 v 14:14 | Áďa |  Obrázky
Tady máme další profil, tentokrát zelený s koníkama:
Tak, co hezký, ne?

Jak si zařídit úvodní stránku

1. dubna 2008 v 16:40 | Áďa |  Ostatní!
Zajímavé, že?

Růžové "pozadí"

1. dubna 2008 v 16:37 | Áďa |  Ostatní!
Další pozadí s hvězdičkama:
Hm...je toho málo, já vím...

Tipy na "pozadí s koňmi"

1. dubna 2008 v 16:13 | Áďa |  Ostatní!
Další tipy, na pozadí, s koňmi:
Tak co?

Whitte

1. dubna 2008 v 16:00 | Áďa
Další místní zvířátko,pes:

žluto-zelený profil

1. dubna 2008 v 11:16 | Áďa |  Obrázky
Další profil